A sakra- 13

15. dubna 2008 v 21:40 | Pája a Anett |  A sakra...
Pořád jsem se na tu kartičku otupěle díval.

Pořád jsem se na tu kartičku otupěle díval. Kdyby mi aspoň nebylo tak blbě a mohl bych tak lépe přemejšlet...Našel jsem rychle nějakou vázu a kytky postavil na stůl v obýváku. Nemohl jsem od nich odtrhnout oči. Byly tak dokonalé jako sám Gerard. Nechápal jsem, jak mi po tom všem co jsem mu udělal mohl dát ještě jednu šanci. Vůbec jsem mu neřekl proč jsem ho tak začal ignorovat, nezvedal jsem mu telefon, nepustil jsem ho do domu....a on přesto měl sílu odpustit mi a zkusit to ještě jednou?! A co když je to jen trik? Co když ta kytka vůbec neznamená to co si myslím?!
Hlava mě pořád nesnesitelně bolela a navíc jsem začínal bejt plnej pochybností. Jedna půlka mého já mi říkala : Zavolej mu a zjisti co se děje.......ta druhá : Raději nevolej, nech to na zítra....A jak jsem si měl sakra vybrat, která varianta je ta správná?
Za okny už byla tma a já pořád seděl na gauči a nevěděl jsem co mám dělat. Nakonec jsem mu nezavolal. Šel jsem si lehnout brzo, protože jsem to všechno chtěl zaspat. Chtěl jsem utéct těm představám, jaký to zejtra asi bude, co když vůbec nedorazí.....co když mi jen nějak chce ublížit jako já jemu.....
I když jsem celkem rychle usnul, celou noc mě provázely noční můry. Povětšinou jsem v nich utíkal před Gerardem nebo Alanem, kteří se mě snažili zabít. Kolem třetí ráno mě probudil nějakej hluk před domem. Nejspíš to byly jen toulavý kočky, prohánějící se ve smetí u domů, ale já už prostě nedokázal usnout. Jen tak jsem ležel a vzpomínal na to, na jak zvláštním místě jsem Gerarda potkal, na náš první polibek......na to jak mi s ním bylo dobře, cítil jsem se s ním opravdu v bezpečí.
Už se pomalu rozednívalo a já ho měl pořád plnou hlavu. Už dávno jsem vzdal pokusy o zahnání těch myšlenek o něm....jednoduše by se mi to stejně nepovedlo. Před očima se mi zase objevila ta naše vyjížďka na loďce, to jak v chatce všechno tak dokonale připravil.....
ručička hodin se už blížila k deváté ranní, ale vzhledem k tomu, že jsem toho moc nenaspal, tak jsem svoje víčka nedokázal udržet otevřená....
"A sakra" zařval jsem a prudce vyskočil z postele, když jsem s úlekem zjistil že je 14 :40. Chtěl jsem se na to setkání s Gerardem co nejlíp připravit, strašně jsem se mu chtěl líbit. Jenže teď si sotva stíhám dát rychlou sprchu. Hned jsem zapadl do koupelny, ale místo vlažný vody jsem na sebe pustil vařící. Což zapříčinilo, že jsem vyskočil ze sprchy a málem spadl na mokré podlaze. "To mi to teda pěkně začíná" pomyslel jsem si a vlezl zpět do sprchy, teď už s vlažnou vodou.
Vzal jsem první šampon co mi padl do ruky a rychle jsem si umyl vlasy, celej se vymydlinkoval rychle to všechno spláchl a vypadl ze sprchy a když říkám vypadl, tak tím myslím skutečně vypadl. Válel jsem se tam na zemi, rychle jsem nějak vstal, vzal si ručník, vtrhl do ložnice jako vítr a začal se přehrabovat v šatníku. Oblečení létalo po pokoji když jsem uslyšel zvonek. Hrklo ve mně. Přišel Gerard. Podíval jsem se na hodiny na stolku a tam byly přesně tři, je přesnej. Tak jsem na sebe nahodil nějakou košili, kalhoty jsem vzal první co mi padli do ruky a všechno jsem si to oblíkal po cestě ze schodů ke dveřím. Otevřel jsem a zapomněl jsem na to, co jsem dělal (mimochodem, zapínal jsem si knoflíčky u košile).
Gerard byl prostě tak, no krásnej!!! Celej v černym, takovej rozcuchanej, takovej krásnej. Usmál se na mě a přistoupil ke mně. "Ahoj." A začal mi dopínat knoflíčky u košile. Přitom si skousával ret. Jak jsem jen mohl bejt na něj takovej? Vždyť je dokonalej. Ty jeho oči, ústa, bože, šílel jsem z něj. Dopnul mi je a podíval se na mě. "Tak a je to, sluší ti to Berty, ale ty mokrý vlásky, pojď, půjdu ti je vysušit." Zatáhl mě do bytu, vzal mě za ruku a vedl nahoru do koupelny. Vytáhl první ručník co mu padl do ruky a začal mi normálně sušit vlasy!!! To mi vážně ještě nikdo neudělal. Byl docela jemnej, dost se mi to líbilo. "No, bezva, teď můžem jít na tu procházku." Pohladil mě po tváři a odešel. Já vzal nějakej hřeben co tu byl a učesal se. Došel jsem se za Gerardem, ten stál u dveří a čekal na mě. Já si vzal ještě něco přes tu košili a šel jsem s ním.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Chemical_BuBble Chemical_BuBble | Web | 15. dubna 2008 v 22:00 | Reagovat

awwww

2 kačka kačka | 15. dubna 2008 v 22:11 | Reagovat

"a sakra" tak aspoň náznak proč se to menuje takle..XD

a holkii pište dál je to pěkný ale je toho tu poslední dobou málo..

3 enys enys | 15. dubna 2008 v 23:03 | Reagovat

Ježííš ... no písej dááááááááál ;-)

4 Elishka! Elishka! | 16. dubna 2008 v 18:25 | Reagovat

krásny..jen tak dál :)

5 ChemicalVampire ChemicalVampire | Web | 27. srpna 2008 v 10:13 | Reagovat

hurááááááááááááááááá

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama